Mollierův diagram: jak z jednoho grafu přečíst vlhkost
Na první pohled vypadá diagram vlhkého vzduchu jako změť čar, kterou čtou jen technici od vzduchotechniky. Ve skutečnosti je to jen chytrý způsob, jak dát všechny veličiny vlhkého vzduchu do jediného obrázku. Když znáte dva údaje, ostatní z grafu prostě odečtete.
Tenhle článek ukazuje, jak takový diagram vypadá, co na něm které čáry znamenají a co z něj vyčtete o vysoušení. Navazuje na veličiny, které jednotlivě rozebírají ostatní články v této sekci.
Mollier, nebo psychrometrický chart?
V českých učebnicích a v dokumentaci výrobců narazíte na Mollierův h-x diagram. Takhle vypadá:
Popisky jsou německy, ale význam je jednoduchý: Lufttemperatur je teplota vzduchu, Wasserdampfgehalt x je měrná vlhkost (kolik vody na kilogram vzduchu), Relative Feuchtigkeit je relativní vlhkost, Enthalpie h je entalpie a Dichte je hustota vzduchu.
V anglosaské literatuře se používá psychrometrický chart. Je to totéž, jen otočené a překlopené, jak vysvětluje i heslo na Wikipedii:
Kdo pochopí jeden, přečte i druhý. Dál se držme přehlednější anglosaské verze.
Co které čáry znamenají
Ať už čtete Mollier, nebo psychrometrický chart, jsou v něm vždycky tytéž prvky:
- Teplota vzduchu (suchá teplota) na jedné ose.
- Měrná vlhkost (absolutní vlhkost, kolik gramů vody na kilogram vzduchu) na druhé ose.
- Křivky konstantní relativní vlhkosti (10 %, 20 %, … 100 %). Nejvýše položená je křivka nasycení, tedy sto procent: víc vody už vzduch při dané teplotě neunese.
- Přímky konstantní entalpie, tedy celkové tepelné energie vzduchu.
Každý stav vzduchu je jeden bod v grafu. Když znáte teplotu a relativní vlhkost, najdete průsečík a z něj odečtete zbytek: absolutní vlhkost i rosný bod.
Jak z diagramu odečtete rosný bod
Vezměme běžný pokoj o teplotě 21 °C a relativní vlhkosti 50 %. Najdete si tenhle bod (průsečík svislice 21 °C s křivkou 50 %) a k němu odečtete absolutní vlhkost, zhruba 7,8 gramu vody na kilogram.
Rosný bod z diagramu přečtete tak, že se z toho bodu vydáte vodorovně (množství vody se nemění) až ke křivce nasycení, tedy ke sto procentům. Teplota v tom místě, přibližně 10 °C, je rosný bod. Znamená to, že jakýkoli povrch chladnější než 10 °C se v pokoji začne rosit. Fyzice rosného bodu se věnuje samostatný článek rosný bod.
Co diagram ukáže o vysoušení
Síla diagramu je v tom, že různé zásahy do vzduchu jsou v něm prostě pohyby bodu. Krásně to je vidět na tom, jak funguje odvlhčování ve vzduchotechnice:
- Ohřev odsune bod k vyšší teplotě. Vlhkost se nemění, ale vzdálenost od křivky nasycení roste, takže vzduch má větší rezervu a z materiálu pojme víc vody. Proč, rozebírá kolik vody unese vzduch.
- Ochlazení posune bod k nižší teplotě a blíž ke křivce nasycení. Jakmile na ni dosáhne, další ochlazování už znamená kondenzaci: voda se vysráží na chladném povrchu a odteče pryč.
- Odvlhčení kondenzačním vysoušečem ubere absolutní vlhkost. Rozdíl tlaků se zvětší a materiál schne rychleji.
Když se na vysoušení díváte takhle, přestane být hádáním. Každá volba, jestli topit, odvlhčovat, nebo větrat, je jiný směr v grafu. Rozhodnutí mezi větráním a uzavřeným vysoušením rozebírá vysoušet, nebo větrat. Odborný a recenzovaný výklad obou diagramů najdete i v článku Teorie vlhkého vzduchu na TZB-info.
Kam dál
Diagram spojuje veličiny, které jednotlivě rozebírají ostatní články: relativní vs. absolutní vlhkost, kolik vody unese vzduch a rosný bod. Celý přehled shrnuje pilíř o psychrometrii.
Pokud řešíte konkrétní vlhkost ve stavbě a chcete ji změřit a vyhodnotit, podívejte se na naši službu měření vlhkosti.