Rosný bod: kdy a proč vzduch začne kondenzovat
Studená sklenice v horkém dni se za chvíli orosí, i když z ní žádná voda neteče. Ta voda přišla ze vzduchu kolem. Sklenice ochladila vzduch u svého povrchu natolik, že už neudržel svou vodní páru a ta se srazila zpět na kapky. Přesně tomu se říká dosáhnout rosného bodu.
Tenhle článek vysvětluje fyziku za kondenzací: co rosný bod je, jak se čte z tabulky a kde v budově vzduch začne srážet vodu. Je to hloubkový výklad; pokud řešíte konkrétní orosená okna doma, mrkněte na rosení oken.
Co je rosný bod
Rosný bod je teplota, při které vzduch dosáhne sto procent nasycení a vodní pára se začne měnit zpět na kapalnou vodu. Když se jakýkoli povrch ochladí pod tuto teplotu, vlhkost se na něm srazí.
Na rosný bod působí tři věci:
- Teplota vzduchu určuje, kolik vodní páry vzduch vůbec pojme. Teplejší vzduch udrží mnohem víc vody než studený. Proč to tak je, rozebírá článek kolik vody unese vzduch.
- Relativní vlhkost říká, jak blízko je vzduch svému nasycení. Čím vyšší, tím menší ochlazení stačí ke srážení.
- Teplota povrchu rozhoduje, jestli ke kondenzaci opravdu dojde. Je-li stěna, sklo nebo potrubí chladnější než rosný bod, voda se na nich usadí.
Rosný bod tedy není vlastnost jednoho místa, ale výsledek setkání konkrétního vzduchu s konkrétním povrchem.
Jak číst tabulku rosného bodu
Tabulka ukazuje, při jaké teplotě povrchu začne daný vzduch kondenzovat.
| Teplota vzduchu | Vlhkost 40 % | Vlhkost 50 % | Vlhkost 60 % | Vlhkost 70 % | Vlhkost 80 % |
|---|---|---|---|---|---|
| 18 °C | 4 °C | 7 °C | 10 °C | 12 °C | 14 °C |
| 20 °C | 6 °C | 9 °C | 12 °C | 14 °C | 16 °C |
| 22 °C | 8 °C | 11 °C | 14 °C | 16 °C | 18 °C |
| 24 °C | 10 °C | 13 °C | 16 °C | 18 °C | 20 °C |
Z tabulky je taky vidět, proč se vyplatí držet vlhkost vzduchu v rozumném pásmu: čím vyšší je, tím výš leze rosný bod a tím dřív začne kondenzovat i na povrchu, který není nijak extrémně studený. Jaká vlhkost vzduchu má v bytě být a co dělat, když je vyšší, rozebíráme zvlášť.
Při 20 °C a vlhkosti 70 % je rosný bod přibližně 14 °C. Na jakémkoli povrchu chladnějším než 14 °C (špatně izolovaná stěna, chladné okno) se objeví kondenzace. Přesnou hodnotu pro libovolné podmínky spočítá i kalkulačka rosného bodu na TZB-info.
Dew point spread: kdy povrch schne a kdy mokne
Užitečnější než samotný rosný bod je jeho rozdíl vůči teplotě povrchu. V oboru se mu říká dew point spread a je to teplota povrchu minus rosný bod vzduchu.
- Spread kladný (povrch teplejší než rosný bod): povrch zůstává suchý, voda se z něj může odpařovat.
- Spread nulový (povrch přesně na rosném bodu): rovnováha, začátek srážení.
- Spread záporný (povrch chladnější než rosný bod): povrch mokne, vzduch na něm sráží vodu.
Tenhle jeden rozdíl řídí, jestli povrch vysychá, nebo se orosuje. Dokud je spread kladný, povrch vysychá; jakmile klesne pod nulu, začne se místo toho orosovat (objemové vysychání silných konstrukcí navíc závisí i na dalších faktorech). Proto se při vysoušení buď zvedá teplota povrchů, nebo snižuje rosný bod vzduchu odvlhčováním.
Kde v budově vzduch kondenzuje
Voda se sráží vždy na nejchladnějším povrchu v místnosti, protože ten první klesne pod rosný bod. Typicky jde o:
- Skla oken, která jsou v přímém kontaktu s venkovním chladem.
- Rohy u obvodových stěn a napojení stěn se stropem, kde se stýká víc chladných ploch.
- Tepelné mosty, tedy místa s horší izolací a nižší povrchovou teplotou (ostění oken, prostup balkonu, nezateplené překlady).
- Stěny pod úrovní terénu ve sklepech, které ochlazuje okolní zemina.
Opakuje-li se kondenzace stále na stejném místě, obvykle za tím stojí tepelný most. Dlouhodobě vlhký povrch je pak živnou půdou pro plísně a postupné poškození omítek či rámů. Co s tím konkrétně doma, řeší rosení oken.
Jak rosný bod využívá kondenzační vysoušeč
Kondenzační vysoušeče, které nasazujeme při vysoušení po havárii vody nebo u novostaveb, pracují přímo na principu rosného bodu.
Přístroj nasaje vlhký vzduch a ochladí ho na chladicích lamelách pod jeho rosný bod. Vodní pára tam zkondenzuje a odkapává do nádoby nebo hadicí do odpadu. Osušený vzduch pak projde přes teplý kondenzátor, kde se znovu ohřeje, a vrací se do místnosti o něco teplejší než nasátý, což prostor navíc lehce přitápí.
Aby to bylo účinné, musí být prostor uzavřený a dostatečně vytápěný, pro dobrý výkon aspoň na 15 °C. Okna proto při běžícím vysoušeči zůstávají zavřená. Vzduch v místnosti už prošel lamelami a ztratil část vody, takže otevřené okno by ho jen vyměnilo za neupravený venkovní. V chladném období by navíc prostor ochladilo a odpařování z konstrukcí i práce stroje by se zpomalily. Krátké jednorázové vyvětrání nevadí. Kdy se naopak vysouší větráním, vysvětluje text vysoušet, nebo větrat.
Kam dál
Rosný bod je jedna z veličin vlhkého vzduchu. Jak zapadá do celku a souvisí s ostatními, shrnuje pilíř o psychrometrii. Vztah teploty a kapacity vzduchu, ze kterého rosný bod vychází, rozebírá kolik vody unese vzduch.
Pokud potřebujete u konkrétní stavby změřit vlhkost a najít, kde kondenzuje, podívejte se na naši službu měření vlhkosti.