Vysoušení podlah: po havárii i před pokládkou

Proč je voda v podlahové konstrukci problém

Podlahová konstrukce je sendvič: nášlapná vrstva, lepidlo nebo roznášecí deska, potěr, izolace, betonová deska. Voda se dostane do kterékoli vrstvy a tam zůstane. Povrch může být suchý, ale uvnitř je mokro.

Vlhkost v izolaci neznamená jen nepříjemný zápach. Mokrá tepelná izolace ztrácí izolační vlastnosti. Vlhkost pod nášlapnou vrstvou způsobuje bobtnání, deformace a časem i plísně. A čím déle se čeká, tím hůř, vlhkost migruje do okolních konstrukcí.

Jak funguje vysoušení podlah

Metodu volíme podle toho, kam voda došla. Proto vždy nejdřív měříme, jestli je mokrá jen krytina a potěr, nebo i izolace pod ním.

Kondenzační vysoušeče a ventilátory

Základ většiny zakázek. Kondenzační odvlhčovač snižuje vlhkost vzduchu v místnosti, ventilátory zajišťují cirkulaci a urychlují odpařování z povrchu i z potěru. Pokud je mokrá jen krytina nebo horní vrstva potěru a izolace pod ním je suchá, tahle kombinace vysušení zvládne a je nejúspornější.

Cirkulační metoda

Nastupuje, když je voda ve vrstvě izolace (polystyren nebo minerální vata) pod potěrem. Tam se běžným vysoušečem dostat nedá a voda by v izolaci zůstala měsíce. Do podlahy se proto navrtají přístupové otvory (průměr cca 5 cm, vzdálenost 2 až 2,5 m), kterými prochází suchý vzduch izolační vrstvou a odvádí vlhkost. Podle situace volíme přetlakový režim (turbína vhání suchý vzduch do skladby), nebo podtlakový (vzduch ze skladby odsáváme, aby se vlhkost netlačila do sousedních prostor). Vlhkost odcházející ze skladby kondenzují odvlhčovače v místnosti. U podlah s podlahovým topením vrtáme až po detekci topných okruhů termokamerou.

Cirkulační metoda ale potřebuje vrstvu, do které se dá vzduch vhánět: provzdušnitelnou izolaci (polystyren, minerální vata). Když pod potěrem žádná taková vrstva není a beton leží přímo na hydroizolaci, vzduch nemá kudy proudit a turbínou vysoušet nejde. A pokud je izolace suchá, není co profukovat. V takových případech podlahu vysušíme kondenzačním vysoušečem a ventilátory. Právě proto začínáme měřením, ne vrtáním.

Vysoušení podle typu podlahy

Laminát

Laminát je plovoucí podlaha, nesedí pevně. Při menším zatečení lze často vysoušet bez plošné demontáže: přístupové otvory pro cirkulační metodu navrtáme jen pod vybranými lamelami. Pokud laminát začal bobtnat nebo se zvlnit, je demontáž nutná. Po vysušení se poškozené díly nahradí.

Vinyl a PVC

Vinylové podlahy (click i lepené) jsou vodotěsné na povrchu, ale voda se dostane pod ně přes okraje, prostupy nebo poškozená místa. Lepené vinyly obvykle vyžadují alespoň částečnou demontáž pro přístup do konstrukce.

Dlažba

Dlažba na lepidlo je nejodolnější, ale voda se dostane pod ni přes spáry a prostupy. Vysoušení probíhá cirkulační metodou přes cílené navrtané otvory. Dlažbu zpravidla nemusíme demontovat.

Vysoušení potěru před pokládkou

U novostaveb a rekonstrukcí řešíme opačný problém: potěr musí vyschnout na normové hodnoty, než podlahář může pokládat. Norma ČSN 74 4505 stanovuje maximální přípustnou vlhkost, detailní postup popisujeme na stránce vysoušení novostaveb.

Jak dlouho trvá vysoušení podlahy

Rozhoduje hloubka, kam voda zatekla, ne počet místností (ty vysoušíme souběžně):

• Voda jen v krytině nebo horní vrstvě potěru: 7–14 dní
• Voda v tepelné izolaci pod potěrem: 14–21 dní
• Silně promočená skladba podlahy: 2–4 týdny

Dobu ovlivňuje typ podlahové konstrukce, materiál izolace, tloušťka potěru, počáteční vlhkost a podmínky v objektu. Přesněji řekneme po změření na místě.

Jak poznáme, že je podlaha suchá

Neodhadujeme, měříme. Profesionálním vlhkoměrem s hloubkovými sondami sledujeme vlhkost přímo ve skladbě podlahy, ne na povrchu, který schne jako první a klame. Vysoušení končíme až ve chvíli, kdy hodnoty klesnou do normy, ne dřív.

Průběh i konec doložíme protokolem s naměřenými hodnotami. Slouží jako podklad pro pojišťovnu a jako doklad, že podklad byl před pokládkou v pořádku. Kontrolní CM měření si před pokládkou zpravidla zajišťuje podlahář kvůli vlastní záruce.