Vlhkost zdiva v procentech: co znamenají čísla v protokolu
Držíte v ruce zprávu z měření a jsou v ní čísla, se kterými si nevíte rady. Osmdesát jednotek. Pět procent. Nebo jste si koupili vlhkoměr a nechápete, proč u vás ukazuje něco úplně jiného než u souseda, přestože obě zdi vypadají stejně suše.
Tenhle text nevysvětluje, jak se vlhkost odstraňuje. Vysvětluje, co ta čísla znamenají, a hlavně proč se nedají porovnávat mezi různými materiály. Je to jednodušší, než to vypadá. Stačí rozlišit dvě věci, které se běžně pletou dohromady.
Proč jsou v protokolu jednotky, a ne procenta
Profesionální přístroj, kterým vlhkost na stavbě mapujeme, procenta neměří. Měří elektrickou odezvu materiálu a zobrazuje ji jako vlastní bezrozměrné číslo, u toho našeho na stupnici od 0 do 199. Těm číslům se říká jednotky nebo digity.
Procenta z toho vzniknou až přepočtem. A ten je pro každý materiál jiný: výrobce přístroje k němu dodává převodní tabulku zvlášť pro beton, zvlášť pro cementový potěr, zvlášť pro sádrovou omítku. Pro některé materiály, třeba pro samotnou cihlu, převod neexistuje vůbec.
Proto v protokolu z průběžného měření uvidíte spíš jednotky než procenta. Není to zastírání. Jednotka je to, co přístroj skutečně naměřil, procento už je odvozený údaj.
U každé naměřené hodnoty by ale mělo být uvedeno, kde a do jakého materiálu se měřilo. Bez toho se s číslem nedá pracovat, a to ani tehdy, když je uvedené v procentech.
Když pro daný materiál převodní tabulka existuje a naměřená hodnota spadá do jejího rozsahu, dá se k jednotce připsat i přepočet na procenta hmotnostní vlhkosti. Takové tabulky má výrobce pro beton, cementový i anhydritový potěr, sádrové a vápenocementové omítky. Nad koncem tabulky se procenta nedopočítávají. Podstatnější je stejně hodnota, se kterou se číslo porovnává: teprve podle ní se pozná, jestli konstrukce vyhovuje.
U materiálů, kde převod neexistuje, jsou naopak jednotky jediné poctivé číslo. Typicky u samotné cihly: výrobce pro ni tabulku nedodává, protože se cihly liší složením i dobou výpalu natolik, že by přepočet nebyl spolehlivý. Uvádět u ní procenta jako přesný převod by budilo zdání přesnosti, kterou to měření nemá. Tam se pracuje s jednotkami a s jejich vývojem v čase.
Proč tohle všechno, o tom je zbytek textu.
Čísla z různých přístrojů se navzájem nepřevádějí
Tohle je důležité, pokud držíte v ruce protokoly od dvou různých firem. Měřicí přístroje se liší nejen značkou, ale i fyzikálním principem a hlavně kalibrací. Každý výrobce má vlastní stupnici a vlastní rozsah.
Osmdesát jednotek na jednom přístroji proto neznamená totéž co osmdesát jednotek na jiném. Čísla z cizího protokolu se nedají přepočítat na naši stupnici ani porovnat s našimi cílovými hodnotami. Použitelné jsou kvalitativně: jestli daný přístroj řadí naměřenou hodnotu do suchého, nebo do mokrého pásma.
Existují i metody, které procenta ukazují rovnou, třeba laboratorní vysušení vzorku nebo karbidová metoda. To jsou ale destruktivní postupy s odběrem vzorku, ne něco, čím se průběžně mapuje celá plocha.
Když tedy porovnáváte dva protokoly, ptejte se nejdřív, čím a jak hluboko se měřilo. Bez toho porovnáváte teploty ve stupních Celsia a Fahrenheita.
Jak přístroj vlastně měří
Náš přístroj pracuje s elektrickým polem, a v tom se voda chová jinak než suchý stavební materiál, řádově desetkrát až čtyřicetkrát výrazněji. Sonda vytvoří pod sebou pole a vyhodnotí, jak moc ho obsah vody změní. Čím víc vody, tím vyšší číslo na displeji. Zbytek téhle sekce platí pro elektrické vlhkoměry přikládané na povrch obecně, ať už je má kdokoli.
Z toho plyne první praktická věc. Přístroj se přikládá na povrch, ale vlhkost čte i v hloubce několika centimetrů, v omítce a zdivu stejně jako pod dlažbou nebo jinou krytinou. U omítnuté stěny proto v čísle hraje velkou roli omítka. Kde je ve skladbě podlahy nebo střechy izolace, měří se hroty zapíchnutými přímo do ní. A stav konstrukce se nedá spolehlivě posoudit jedním přiložením přístroje ke zdi.
Druhá věc: hutnější materiál zvedne čtení i za sucha, protože ho je v elektrickém poli prostě víc. A právě tady začínají nedorozumění.
Proč stejné číslo znamená u různých materiálů jinou vlhkost
Míchají se dvě veličiny, které spolu souvisí, ale nejsou totéž.
Přístroj vidí vodu v objemu. Tedy kolik vody je v krychlovém metru materiálu.
Procenta se ale počítají z hmotnosti. Procento vlhkosti říká, kolik váží voda v poměru k hmotnosti suchého materiálu.
A protože materiály váží dramaticky různě, znamená stejné procento pokaždé jiné množství vody:
| Materiál | 5 % vlhkosti odpovídá přibližně |
|---|---|
| Cihelné zdivo | 85 litrům vody v krychlovém metru |
| Beton | 115 litrům vody v krychlovém metru |
Ilustrace, po které to zapadne
Metr čtvereční sádrokartonové desky tloušťky 12,5 mm váží asi 10 kg. Jedno procento vlhkosti je u něj 100 gramů vody, tedy necelá půlka sklenice.
Metr čtvereční cihelné zdi tloušťky 45 cm váží asi 750 kg. Pět procent je u ní zhruba 37 kilo vody, tedy skoro čtyři plné kbelíky.
Kdyby procenta byla společné měřítko, znamenalo by „pět procent” u zdi mírnější požadavek než „jedno procento” u sádrokartonu. Jenže stejné procento u různých materiálů neznamená stejné množství vody, a proto se procenta mezi materiály porovnávat nedají.
Přístroj měří vodu v objemu, procenta se počítají z hmotnosti. Protože každý materiál váží něco jiného, znamená stejné procento jiné množství vody, a proto se stejné procento u betonu, cihly a sádrokartonu projeví jiným číslem na displeji.
A ještě: každý materiál snese něco jiného
I kdyby přístroj ukazoval rovnou pravdivá procenta, hranice by byly různé. Tohle už není o měření, ale o samotném materiálu.
Sádrokarton je při jednom procentu na hraně. Ztrácí pevnost a stává se vhodným podkladem pro plíseň. Cihelné zdivo je při pěti procentech naprosto v pořádku.
Zdivo se v běžné místnosti pod pět a půl procenta ani nedostane. Při vlhkosti vzduchu kolem 50 % sedí cihelné smíšené zdivo přirozeně na zhruba 5,5 %, při 60 % na 6,5 %. Je to rovnovážný stav s okolním vzduchem, ne závada. Technikou se zdivo v obývaném interiéru dá krátkodobě vysušit i níž, ale po jejím vypnutí se vrátí k hodnotě, kterou mu určuje okolní vzduch. Souvisí to s ideální vlhkostí vzduchu v bytě: čím vlhčí vzduch, tím výš se ustálí i zdivo.
U sklepa jsou přiměřené hodnoty ještě posunuté, protože sklep je v kontaktu se zeminou a má vlastní režim. Jaké hodnoty jsou ve sklepě ještě v pořádku, vysvětluje článek vlhký sklep.
Kde naopak platí pevná čísla
Jedna oblast má limity dané přesně: podklad pod podlahovou krytinu. Hodnoty stanoví norma ČSN 74 4505 a řídí se hlavně tím, co se na podklad pokládá, a také druhem potěru (cementový, nebo anhydritový). Dlažba má jiný limit než vinyl a dřevo zase jiný. Konkrétní tabulku rozebírá text o normě ČSN 74 4505.
Pro tenhle případ se navíc používá vlastní měřicí metoda, karbidová CM. Norma ji připouští jako alternativu k laboratornímu vysušení vzorku a limity vlhkosti potěru v jednotkách CM obvykle stanovují výrobci krytin a lepidel. Má ovšem opět vlastní stupnici, takže „pět procent” v protokolu z CM znamená ještě něco jiného než pět procent hmotnostní vlhkosti. Kdy ji potřebujete a kdo ji zajišťuje, rozebírá článek CM měření vlhkosti.
Proč vám doma vlhkoměr ukazuje divná čísla
Pokud jste si vlhkoměr pořídili a hodnoty vám nedávají smysl, obvykle za to může jedna ze čtyř věcí.
Pod omítkou je kov. Výztuž, vodovodní trubka nebo sádrové omítníkové pásy zvednou čtení i na úplně suché stěně, a to výrazně. Při tenké vrstvě omítky nad kovem ještě víc. Když vám jedno místo na zdi vyskočí a okolí je v pořádku, tohle je první podezřelý.
Měříte jiný materiál, než si myslíte. Na omítnuté stěně čte přístroj hlavně omítku. Ta má vlastní převodní řadu, kdežto samotná cihla pod ní žádnou. Procento z displeje proto popisuje omítku, ne zdivo.
U některých materiálů procenta neexistují. Polystyren, minerální vata nebo korek se v suchém stavu spolehlivě změřit nedají a u vlhkých výrobce přístroje žádný přepočet na procenta neuvádí. U izolace pod potěrem se proto pracuje jen s jednotkami a s tím, jestli klesají.
Nemáte s čím srovnávat. Tohle je velmi užitečný trik: změřte stejný materiál na místě, o kterém víte, že je suché, a berte to jako svoji nulu. Rozdíl mezi zasaženým a nezasaženým místem řekne mnohem víc než absolutní hodnota. Že má porovnávací měření na stejném materiálu a na stejném místě smysl, uvádí i výrobce našeho přístroje.
U přístroje, který používáme my, platí navíc jedno vodítko: čtení nad zhruba 130 jednotek podle výrobce ukazuje na volnou vodu v konstrukci, ne jen na vlhkost vázanou v materiálu. Přesná hranice se liší podle objemové hmotnosti materiálu. Na jiném přístroji tomu bude odpovídat jiné číslo.
Co si z toho odnést
- Číslo samo o sobě nic neznamená, dokud nevíte, do jakého materiálu se měřilo a jak hluboko.
- Procenta se mezi materiály neporovnávají. Ani jednotky z displeje.
- Důležitější než jedna hodnota je vývoj v čase, tedy jak se stejné místo mění mezi měřeními. Jedno měření je snímek, série měření je příběh.
- Cílem vysoušení není absolutní číslo, ale vrátit konstrukci do stavu, který odpovídá jejímu okolí, a udržet ho i po vypnutí strojů.
Pokud chcete jít do fyziky hlouběji, odborné články o vlhkosti a kondenzaci ve stavebních konstrukcích shromažďuje rubrika Stavební fyzika na TZB-info.
Když si s protokolem nevíte rady
Máte zprávu z měření zdiva a nejste si jistí, jestli hodnoty odpovídají tomu, co vám k nim někdo řekl? Hodnoty vám vyložíme v rámci samostatné diagnostiky: zdivo změříme sami a výsledek i s doporučením shrneme v písemné zprávě.
Pokud konstrukci potřebujete vysušit, na obhlídce ji proměříme profesionálním vlhkoměrem a podle naměřených hodnot navrhneme postup.
Obhlídka v Praze a Středočeském kraji je zdarma. Dopravu (20 Kč za ujetý kilometr) k ní fakturujeme, jen pokud zakázku skutečně objednáte. Pokud potřebujete jen nezávislé měření s písemnou zprávou (bez vysoušení), samostatná diagnostika je za 2 490 Kč.