Relativní vs. absolutní vlhkost: proč procenta klamou
Vlhkoměr na stěně ukazuje jedno číslo v procentech a podle něj se pak odhaduje, kolik je ve vzduchu vody. Jenže to číslo samo o sobě neříká skoro nic. Padesát procent v teplém pokoji a padesát procent ve studené předsíni jsou dvě úplně jiná množství vody.
Představte si dvě sklenice, malou a velkou, obě do poloviny plné. Obě jsou „na padesát procent”, a přesto ve velké je víc vody. Přesně tak se chová vzduch: teplý je velká sklenice, studený malá. Tenhle článek vysvětluje rozdíl mezi relativní a absolutní vlhkostí a proč se při vysoušení řídíme tou druhou.
Co je relativní vlhkost
Relativní vlhkost (v procentech) říká, jak je vzduch nasycený vůči svému maximu při dané teplotě. Sto procent znamená, že už další vodu neunese a začne srážet. Padesát procent znamená, že je nasycený z poloviny.
Klíčová jsou slova „při dané teplotě”. Maximum, ke kterému se procenta vztahují, není pevné: s teplotou roste. Teplejší vzduch má vyšší strop, takže stejné procento u něj odpovídá většímu množství vody.
Proto relativní vlhkost sama o sobě nestačí k rozhodnutí, jestli je vzduch suchý, nebo mokrý. Je to poměr, ne množství.
Co je absolutní vlhkost
Absolutní vlhkost doplňuje procenta o realitu: říká, kolik vody vzduch skutečně nese. V technice se tenhle údaj většinou vyjadřuje jako měrná vlhkost, tedy kolik gramů vody připadá na kilogram suchého vzduchu (anglicky humidity ratio, g/kg). V užším, odborném smyslu je absolutní vlhkost hmotnost vodní páry v jednom krychlovém metru vzduchu (g/m3); obě veličiny definuje třeba článek o teorii vlhkého vzduchu na TZB-info. Pro tenhle článek je důležité hlavně to, že obě udávají množství, ne poměr.
Příklad ze základu oboru: vzduch o teplotě 21 °C a relativní vlhkosti 50 % nese zhruba 7,8 gramu vody na kilogram. To je konkrétní množství, které se nemění s tím, jak ho zrovna nazveme.
Rozdíl je zásadní: relativní vlhkost je poměr (jak plná je sklenice), absolutní vlhkost je množství (kolik vody v ní opravdu je).
Proč stejné procento znamená jinou vodu
Vezměme dvakrát padesát procent, jednou při 5 °C a jednou při 25 °C. Displej ukáže v obou případech stejné číslo, ale absolutní vlhkost je úplně jiná. Teplý vzduch při 25 °C nese při 50 % několikanásobně víc vody než studený při 5 °C, protože jeho strop je mnohem výš.
Ještě názornější je porovnat dva vzduchy, které mají na displeji dokonce vysoké procento. Vzduch v pokoji o teplotě 22 °C a vlhkosti 80 % obsahuje asi 13,2 g vody v každém kilogramu. Studený venkovní vzduch o teplotě 0 °C a vlhkosti 90 % nese jen asi 3,4 gramu. Devadesát procent venku vypadá hrozivě, a přitom je v něm zhruba čtyřikrát méně vody než v tom pokoji. Kdo by soudil jen podle procent, odhadl by, kde je víc vody, přesně obráceně.
Z toho plyne i běžná zimní zkušenost. Když v mrazu přivedeme dovnitř studený vzduch a ohřejeme ho, jeho absolutní vlhkost se nezmění (vody je pořád málo), ale strop se zvedne, takže relativní vlhkost spadne. Proto bývá v zimě v bytech spíš sucho, přestože venku je „vlhko”.
A naopak: když se teplý vzduch ochladí, jeho strop klesne a při dost velkém ochlazení voda přeteče ven jako kondenzace. Kdy přesně, určuje rosný bod.
Proč vysoušení řídí absolutní vlhkost
Aby se voda z materiálu odpařila, musí být ve vzduchu kolem méně vody, než kolik jí drží vlhký povrch. Rozhoduje tedy skutečné množství vody, tedy absolutní vlhkost, ne procento na displeji.
Proto profesionální vlhkoměry a psychrometry umožňují odečíst nejen relativní vlhkost, ale i absolutní vlhkost a rosný bod. Teprve ta čísla dají dohromady obraz, podle kterého se dá vysoušení řídit.
Na absolutní vlhkosti stojí i rozhodnutí o běžném větrání. Venkovní vzduch ubere vlhkost jen tehdy, když nese méně vody než ten uvnitř, a porovnávat se musí absolutní vlhkost, ne procenta: ta se mezi teplým a studeným vzduchem přímo srovnat nedají.
Při vysoušení s kondenzačním vysoušečem ale okna zůstávají zavřená. Stroj už vzduch v místnosti odvlhčil a průvan by ho vystřídal vzduchem zvenku, který takovou úpravou neprošel; v zimě by se navíc prostor ochladil a vysoušení zpomalilo. Krátce jednou vyvětrat nevadí. Celé rozhodovací pravidlo rozebírá článek vysoušet, nebo větrat, návyky doma pak jak správně větrat.
Kam dál
Relativní a absolutní vlhkost jsou dvě z veličin vlhkého vzduchu. Jak spolu souvisí ostatní (kapacita, rosný bod, entalpie), shrnuje pilíř o psychrometrii. Proč teplý vzduch unese víc vody a jak roste jeho kapacita s teplotou, rozebírá kolik vody unese vzduch.
Chcete vědět, kolik vody drží zdi a podlahy u vás? Podívejte se, jak probíhá měření vlhkosti.