Limitní hodnoty vlhkosti podle materiálu a konstrukce
Dostali jste protokol o vlhkosti a potřebujete rozhodnout, jestli naměřená hodnota obstojí. Likvidátor chce doložit stav konstrukce, nebo se má převzít dílo a čísla jsou sporná.
Problém bývá v tom, že „vyhovuje” není vlastnost čísla. Je to vztah mezi číslem a tím, k čemu konstrukce slouží. Tenhle přehled dává limity, které se v české praxi používají, jejich zdroje a hlavně podmínky, za kterých platí.
Tři věci, které se v praxi pletou dohromady
Než se dostaneme k číslům, je potřeba rozlišit tři veličiny. Spor o vlhkost snadno vznikne tím, že se porovná hodnota z jedné kategorie s limitem z jiné.
| Co to je | Čím se vyjadřuje | Na čem závisí |
|---|---|---|
| Jednotky přístroje | bezrozměrné číslo na stupnici daného přístroje | na materiálu, na kalibraci konkrétního přístroje |
| Hmotnostní vlhkost | procenta hmotnosti | na materiálu a jeho skutečném obsahu vody |
| Limit | procenta hmotnosti nebo CM % | na účelu konstrukce a na tom, co na ni přijde |
Jednotky se mezi výrobci přístrojů nepřevádějí. Hmotnostní vlhkost je fyzikální stav materiálu. Limit je dohoda o tom, co ještě stačí. Podrobněji rozdíl mezi prvními dvěma rozebírá článek o číslech v protokolu o vlhkosti.
Terminologie: čeho těch pět procent
Hmotnostní vlhkost je název veličiny, procenta jsou její jednotka. Pět procent hmotnostní vlhkosti znamená, že na 100 kg suchého materiálu připadá 5 kg vody. Protipólem je objemová vlhkost, kde se voda vztahuje k objemu, ne k hmotnosti. Proto se to přídavné jméno vždycky říká.
CM procenta jsou třetí stupnice. Karbidová metoda dává pro tentýž materiál jiné číslo než gravimetrické stanovení. U cementového potěru odpovídá 5,0 % hmotnostní vlhkosti hodnotě 3,20 % CM. U potěrů na bázi síranu vápenatého, tedy u anhydritu, vycházejí obě metody shodně a hodnota je jedna.
U holého „pět procent” je proto vždy nutné doplnit, čeho. Bez toho je údaj nepoužitelný pro jakékoli rozhodnutí.
Podlahy: limit podle krytiny a druhu potěru
Pro podklady pod podlahové krytiny platí ČSN 74 4505. Zásadní je, že limit určuje hlavně nášlapná vrstva a vedle ní druh potěru: anhydrit má limity v procentech výrazně nižší než cementový potěr. Dlažba je nejtolerantnější, protože je paropropustnější než souvislá fólie nebo lepidlo pod vinylem. Dřevo je nejpřísnější, protože na vlhkost aktivně reaguje.
Referenční metodou normy je gravimetrické stanovení podle ČSN EN ISO 12570, tedy sušení vzorku. Karbidová metoda je podle poznámky 2 přípustná alternativa. Limity v CM % uvádějí výrobci krytin jako podmínku záruky.
Bez podlahového topení
| Nášlapná vrstva | Cement, beton (% hm.) | Cement, beton (CM %) | Anhydrit (% hm. i CM) |
|---|---|---|---|
| Kamenná a keramická dlažba | 5,0 | 3,20 | 0,5 |
| Lité podlahoviny na bázi cementu | 5,0 | 3,20 | nelze provádět |
| Paropropustné textilie | 5,0 | 3,20 | 1,0 |
| Syntetické lité podlahoviny | 4,0 | 2,42 | 0,5 |
| PVC, linoleum, guma, korek | 3,5 | 2,03 | 0,5 |
| Dřevěné podlahy, parkety, laminát | 2,5 | 1,25 | 0,5 |
S podlahovým topením
| Nášlapná vrstva | Cement, beton (% hm.) | Cement, beton (CM %) | Anhydrit (% hm. i CM) |
|---|---|---|---|
| Kamenná a keramická dlažba | 4,5 | 2,90 | 0,4 |
| Lité podlahoviny na bázi cementu | 4,5 | 2,90 | nelze provádět |
| Paropropustné textilie | 4,5 | 2,90 | 0,9 |
| Syntetické lité podlahoviny | 3,5 | 2,03 | 0,4 |
| PVC, linoleum, guma, korek | 3,0 | 1,64 | 0,4 |
| Dřevěné podlahy, parkety, laminát | 2,0 | 0,85 | 0,4 |
Podlahové topení vyžaduje nižší vlhkost vždy: teplo pod krytinou by jinak tlačilo zbytkovou vlhkost směrem nahoru.
Dvě věci, které se u těchto tabulek snadno přehlédnou. Za prvé, výrobci krytin si často stanovují přísnější limity než norma a podmiňují jimi záruku. ČSN je spodní hranice, rozhoduje specifikace konkrétní krytiny. Za druhé, norma k měření dodává i postup: aspoň jedno místo zkoušky na každých 100 m² a nejméně tři místa, jejich poloha se zaznamenává do protokolu. K odběru se do protokolu zapisuje i teplota povrchu, teplota a vlhkost okolního vzduchu a rychlost jeho proudění.
Kompletní výklad normy včetně toho, kdo má odpovědnost vlhkost změřit, najdete v článku o normě ČSN 74 4505. Jak probíhá karbidová metoda a kdo si ji zajišťuje, rozebírá článek o CM měření vlhkosti.
Zdivo: klasifikace podle ČSN P 73 0610
Pro zděné konstrukce žádný „limit pro pokládku” neexistuje. Existuje klasifikace, která zařazuje naměřenou vlhkost do stupňů.
| Stupeň vlhkosti | Vlhkost zdiva w (% hmotnosti) |
|---|---|
| Velmi nízká | w < 3 |
| Nízká | 3 ≤ w < 5 |
| Zvýšená | 5 ≤ w < 7,5 |
| Vysoká | 7,5 ≤ w ≤ 10 |
| Velmi vysoká | w > 10 |
Tuhle tabulku shodně přebírá odborná literatura, Solař v Odstraňování vlhkosti i Balík ve Vlhkosti v domě.
Podmínky platnosti, bez kterých je tabulka zavádějící
- Platí pro stavby s prostorami pro pobyt osob.
- Předpokládá se zdivo z plných pálených cihel, z vápenopískových cihel nebo z kamene s nasákavostí nad 10 % hmotnosti, tedy z pískovce nebo opuky.
- Vzorek se odebírá z hloubky 100 až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou. V hloubce větší než 100 mm je podle normy vliv okolního prostředí už zpravidla potlačen, tedy povrchové kondenzace, vysychání a deštěm hnané vody.
Z posledního bodu plyne omezení, které je v protokolech potřeba přiznat. Elektrický vlhkoměr přiložený na stěnu zachytí vlhkost do hloubky několika centimetrů, kdežto norma popisuje zdivo v hloubce 100 až 150 mm. Čísla z vlhkoměru proto nejde do této tabulky dosadit přímo. Hodnotu z takové hloubky dává odběr vzorku a jeho laboratorní vysušení.
Práh se liší podle využití místnosti
Norma dává jedno číslo pro všechno. Praxe potřebuje jemnější dělení, protože osm procent ve sklepě je provozní stav, kdežto v ložnici problém. Následující tabulku uvádí Balík a přebírá ji Solař.
| Typ budovy a část | Zvýšená (%) | Vysoká (%) |
|---|---|---|
| Bydlení, pokoje | 4 | 6 |
| Bydlení, interní chodby | 5 | 6 |
| Bydlení, externí chodby | 6 | 7 |
| Omítnuté sklepy | 8 | 10 |
| Suterény ke komerčnímu využití, místnosti | 5 | 7 |
| Školy, banky, administrativa, pracoviště a učebny | 4 | 6 |
| Vytápěné shromažďovací prostory | 7 | 8 |
| Muzea, galerie, depozitáře | 5 | 7 |
| Kostely a nevytápěné haly | 8 | 9 |
| Archivy a sklady papíru | 4 | 6 |
| Fasády se sanačními maltami | 9 | 11 |
| Fasády ostatní | 7 | 9 |
K použití patří tři pravidla. Nad hranicí „vysoká” je namístě radikální sanační metoda. Pod hranicí „zvýšená” stačí povrchové řešení. Mezi oběma hranicemi je rozhodnutí na projektantovi.
Praktický důsledek: stejné číslo znamená v různých prostorech různý závěr. Osm procent v omítnutém sklepě je hodnota na hranici „zvýšená”, tedy běžný provozní stav takového prostoru. Stejné číslo v obytném pokoji leží vysoko nad prahem „vysoká”. Co je ve sklepě normální a co už ne, rozebírá článek vlhký sklep.
Rovnovážná vlhkost: proč se nedá vysoušet na nulu
Tohle číslo se v protokolech nemusí objevit vůbec, a přitom mění výklad všech ostatních. Materiál si s okolním vzduchem vyměňuje vlhkost, dokud se neustálí na rovnovážné hodnotě.
| Materiál | při vlhkosti vzduchu 50 % | při 60 % | při 70 % |
|---|---|---|---|
| Cihelné smíšené zdivo | 5,5 % | 6,5 % | 6,7 % |
| Malta vápenocementová | 5,0 % | 5,5 % | 5,8 % |
Z toho plynou tři závěry, které stojí za to mít po ruce při sporu.
Cihelné zdivo v místnosti s běžnou vlhkostí vzduchu kolem 50 % přirozeně sedí na zhruba 5,5 %. To je už nad hranicí mezi stupněm „nízká” a „zvýšená”. Vysušit takové zdivo v obývaném interiéru výrazně pod pět procent je fyzikálně na hraně možného, protože se vrátí tam, kam ho okolní vzduch dotlačí.
Nález „zdivo má 6 %, tedy zvýšená vlhkost dle normy” proto sám o sobě není důkazem havárie. Při vlhkosti vzduchu kolem 60 % je to rovnovážný stav. Rozhodnout se dá až porovnáním s okolím a sledováním vývoje.
Hygroskopické soli posouvají rovnovážnou vlhkost nahoru, někdy výrazně. Zasolené zdivo proto „nejde vysušit”: po vypnutí techniky se vrátí na hodnotu danou solemi, ne vzduchem. Tohle je typický případ, kdy vysoušení není správný nástroj a řešení leží jinde, viz článek o rozdílu mezi vysoušením a sanací.
Stavební vlhkost není havarijní vlhkost
U novostaveb a po rekonstrukcích se může stát, že se naměřená hodnota porovná s limitem pro pokládku a z rozdílu se vyvodí závada. Přitom jde o normální průběh vysychání konstrukce z mokrého procesu.
Konstrukce má po dokončení počáteční, takzvanou výrobní vlhkost, a ta postupně klesá na praktickou ustálenou hodnotu. Jak dlouho to přirozeně trvá:
| Konstrukce | Doba přirozeného vysychání na praktickou vlhkost |
|---|---|
| Obecně | 2 až 7 let |
| Cihelná obvodová zeď | přibližně 2 roky |
| Pórobetonové tvárnice | přibližně 6 až 7 let |
Zdivo novostavby je tedy vlhké roky, ne týdny, a je to normální proces, ne porucha. Technika ho umí zkrátit, ale při posuzování protokolu je potřeba nejdřív odlišit, jestli jde o stavební vlhkost, tedy přirozenou a dlouhodobou, nebo o havarijní, tedy jednorázovou a akutní. Každá vede k jinému závěru i k jiné odpovědnosti.
Co když limit neexistuje
U řady konstrukcí žádná norma limit nestanoví. Typicky u svislých železobetonových konstrukcí, u finálních povrchů, na které se nic nepokládá, a u zdiva mimo rozsah klasifikace.
V takovém případě je správným postupem porovnání s referenční nezasaženou plochou téže konstrukce a sledování trendu v čase. Referenční bod se změří stejným přístrojem, ve stejném materiálu a ve stejné hloubce, jen mimo zasaženou oblast. Rozdíl mezi zasaženým a nezasaženým místem má vyšší vypovídací hodnotu než absolutní číslo.
Stejná logika platí i u zdiva po zatečení, kde se cílem nestává absolutní číslo, ale stabilní návrat k okolí. Podrobněji v článku o vysoušení zdiva po zatečení.
Dvě veličiny, na které narazíte v cizích dokumentech
Kromě jednotek, hmotnostních procent a CM se v podkladech objevují ještě dvě veličiny. Obě mají svůj důvod a ani jedna se nedá zaměnit s předchozími.
Stupeň zavlhčení Cw je podíl hmotnostní vlhkosti a maximální nasákavosti materiálu, vyjádřený v procentech. Říká, jak blízko je materiál nasycení, a u materiálů s různou nasákavostí je informativnější než holé procento. Potřebují ho hlavně sanační firmy: beztlaká injektáž je proveditelná jen do Cw pod 60 %, tlaková do Cw kolem 80 %. Pokud tedy v nabídce na sanaci uvidíte Cw, není to jiné vyjádření vlhkosti zdiva, ale míra jejího nasycení.
Relativní vlhkost v konstrukci, značená ERH, popisuje vlhkost vzduchu v pórech materiálu, ne obsah vody v něm. Česká praxe pracuje s hmotnostními procenty a s CM, tedy se suchostí materiálu. Mezinárodní metodiky pracují s ERH, tedy se suchostí prostředí uvnitř materiálu. Obojí popisuje tentýž stav jinou cestou. Univerzální přepočet mezi nimi není, převod vede jen přes sorpční izotermu konkrétního materiálu. U pojistných událostí se zahraničním prvkem se proto může stát, že protistrana bude chtít dokumentaci v ERH.
Jak číst protokol o vlhkosti
Aby byl protokol použitelný pro rozhodnutí nebo pro pojistnou událost, měl by obsahovat pět věcí.
- Naměřené hodnoty s uvedením místa a data. Bez lokalizace se hodnota nedá ověřit ani zopakovat.
- Čím a jakou metodou se měřilo. Vlhkoměr přiložený na povrch a laboratorní rozbor vzorku odebraného z hloubky popisují jinou vrstvu konstrukce a nejsou zaměnitelné.
- Opakovaná měření, ne jeden snímek. Trend na stejném místě říká víc než jediná hodnota, protože ukazuje, jestli konstrukce vysychá.
- Uvedený práh a proti čemu se vyhodnocuje. Tedy jestli jde o limit pro pokládku dané krytiny, o klasifikační stupeň, nebo o porovnání s referenční plochou.
- Popsaná lokální překročení včetně rozsahu. Průměr přes celou plochu zakryje mokré místo, které rozhodne o výsledku pokládky.
Plné znění ČSN 74 4505 je dostupné na stránce normy, plné texty českých technických norem včetně ČSN P 73 0610 pak přes službu ČSN online České agentury pro standardizaci.
Když potřebujete hodnoty doložit
Máte protokol, jehož závěry neodpovídají tomu, co vidíte na stavbě? Nebo potřebujete stav zdiva po zatečení doložit likvidátorovi?
Na obhlídce konstrukci proměříme profesionálním vlhkoměrem. Přístroj se opírá o povrch a zaznamená vlhkost ještě několik centimetrů pod ním, ve stěně i pod nášlapnou vrstvou podlahy. Doplníme referenční body mimo zasaženou plochu a každou hodnotu posoudíme podle toho, co pro daný materiál platí. Průběh vysoušení dokládáme opakovaným měřením a závěrečným protokolem. Když podklad pod novou krytinu limit nesplňuje, pomůžeme ho vysušit před pokládkou.
Obhlídka v Praze a Středočeském kraji je zdarma. Dopravu (20 Kč za ujetý kilometr) k ní fakturujeme, jen pokud zakázku skutečně objednáte. Pokud potřebujete jen nezávislé měření zdiva s písemnou zprávou (bez vysoušení), samostatná diagnostika je za 2 490 Kč.