Termovizní měření: Kdy a proč ho využít

Termokamera ukáže, kde uniká teplo a kde může být vlhko, ale ne vždycky ji potřebujete. V některých situacích je termovize přesně to, co vás posune dál, jindy stačí měření vlhkoměrem. Tady je, jak to rozlišit.

Co je termovizní měření a jak funguje

Termokamera snímá infračervené záření, které vyzařuje každý předmět, stěna nebo podlaha. Toto záření převede na barevný obraz: teplé oblasti jsou červené až žluté, chladné modré až fialové. Na první pohled tak vidíte teplotní rozdíly, které by jinak zůstaly skryté.

Proč je to užitečné při problémech s vlhkostí? Vlhké materiály se chovají jinak než suché. Když se voda odpařuje z povrchu, odebírá okolnímu materiálu teplo. Vlhká místa bývají díky odparu chladnější než suchý povrch kolem. Pozor: čerstvé zatečení z teplé vody může být naopak teplejší a bez probíhajícího odparu se rozdíl nemusí projevit. Proto se termosnímek musí vždy ověřit měřením vlhkosti.

Důležité je ale rozumět tomu, že termokamera vlhkost neměří. Měří povrchovou teplotu, ze které lze na přítomnost vlhkosti jen usuzovat. Kolik vlhkosti v materiálu skutečně je, zjistí až měření vlhkoměrem přímo v konstrukci.

Kdy má termovize smysl

Termovize není univerzální řešení. Ale v konkrétních situacích je těžko nahraditelná.

Hledání vlhkosti po havárii: jen orientačně

Po havárii vody nebo zatečení často není na první pohled vidět, kde všude je vlhko. Vlhkost může proniknout do izolace pod podlahou, rozšířit se ve zdivu nebo zatéct do sousedních místností.

Termokamera umí orientačně ukázat chladnější místa, ze kterých se odpařuje voda. Vlhkost těsně pod povrchem ale ukáže jen tehdy, když se projeví na jeho teplotě. Pod dlažbou, PVC nebo fólií se voda skoro neodpařuje, a tam ji termokamera vidět nemusí. Kde je vlhko a kam postavit vysoušecí techniku, proto na obhlídce určujeme podle měření vlhkoměrem, ne podle termosnímku.

Kontrola po vysoušení: tady termovizi nepotřebujete

Kdyby ve zdivu nebo v izolaci zůstala zbytková vlhkost, mohla by vést ke vzniku plísní, poškození podlahových krytin nebo deformaci dřevěných prvků. Jestli je konstrukce suchá, termosnímek ale neřekne. O ukončení vysoušení rozhoduje kontrolní měření vlhkoměrem: naměřené hodnoty porovnáme se vstupními a s cílovými hodnotami.

Detekce tepelných mostů a úniků tepla

Termovize umí odhalit špatně zateplená místa, netěsnosti kolem oken a dveří nebo chybějící izolaci. Tepelné mosty se na snímku projeví jako výrazně chladnější oblasti na vnitřním povrchu stěn.

Souvislost s vlhkostí je přímá. Na místech, kde teplota povrchu klesá pod rosný bod, kondenzuje vlhkost ze vzduchu a vznikají ideální podmínky pro růst plísní. Termovize tak pomáhá identifikovat riziková místa dřív, než se problém naplno projeví. Podrobněji o tom, jak vlhkost ze vzduchu snížit, píše náš článek o tom, jak větrat, aby se vlhkost nesrážela.

Lokalizace podlahového topení

Před jakýmkoli vrtáním do podlahy je nutné znát přesnou polohu topných hadů. Týká se to vysoušení, kdy voda zatekla do izolace pod podlahou a je potřeba ji profouknout: do podlahy se pak vrtají otvory o průměru 50 mm.

Termokamera po zapnutí podlahového topení zpravidla zobrazí průběh topných okruhů. Jde o nedestruktivní způsob, jak trasy topení zmapovat bez nutnosti hledat projektovou dokumentaci, která často není k dispozici.

Rosení oken a kondenzace

Rosí se vám okna? Objevuje se vlhkost v rozích místností? Termovize v kombinaci s měřením vlhkosti vzduchu pomáhá určit, kde je skutečná příčina.

Může jít o nekvalitní okna, o tepelný most v místě napojení okna na stěnu, o nedostatečné větrání nebo o kombinaci více faktorů. Termosnímek ukáže, která místa jsou kritická, a usnadní rozhodování o dalším postupu.

Kdy termovize nestačí

Budeme upřímní, termovize je silný diagnostický nástroj, ale má limity.

Neměří vlhkost. Chladnější místo na snímku může znamenat vlhkost, ale taky chybějící izolaci nebo průvan. Obsah vlhkosti změří až vlhkoměr: přikládá se na povrch a zachytí vlhkost i několik centimetrů pod ním. Před pokládkou krytiny si vlhkost potěru zpravidla ověřuje podlahář, případně zhotovitel potěru, třeba metodou CM.

Některé materiály měření zkreslují. Lesklé povrchy, kovy nebo sklo odrážejí infračervené záření z okolí a výsledek nemusí odpovídat skutečné teplotě povrchu. Zkušený technik s tím počítá a dokáže výsledky správně interpretovat.

Důležité jsou vhodné podmínky. Pro hledání tepelných mostů je potřeba co největší rozdíl teplot mezi interiérem a venkem, ideálně 20 °C a víc, proto se tahle termovize dělá v zimě.

Termovize se v praxi kombinuje s měřením vlhkosti vlhkoměrem, u rosení a kondenzace i s dlouhodobým záznamem teploty a vlhkosti vzduchu pomocí dataloggeru.

Jak termokameru používáme my

Samostatné termovizní měření s protokolem nenabízíme. Termokameru bereme tam, kde při vysoušení potřebujeme vrtat do podlahy s podlahovým topením, a zaměříme s ní topné okruhy. Postup je jednoduchý:

1. Topení předem nenatápějte

Termokamera nevidí teplo, ale teplotní rozdíl. Když se podlaha natápí dlouho, teplo se rozleze do stran a trasy trubek splynou s okolím. Topení proto zapneme až na místě.

2. Zhruba hodinu počkáme

Nejdřív se prohřejí přívody, zpátečky se ukážou až po nich. Vrtat se dá jen tam, kde jsou zaměřené obě trasy.

3. Označíme trasy a místa pro otvory

Trasy topení a místa pro otvory vyznačíme přímo na podlaze. Když topení spolehlivě zaměřit nejde, nevrtáme a vrtání odložíme.

Pro řízení vysoušení ani pro závěrečnou zprávu termovizi nepotřebujeme. Obojí stojí na měření vlhkoměrem, a právě tohle měření slouží i jako podklad, když řešíte vysoušení přes pojišťovnu.

Termovize versus jiné metody

Každá metoda měření vlhkosti má své místo. Často se vzájemně doplňují.

Termovizní měření je rychlé, nedestruktivní a poskytuje vizuálně přehledný obraz celé plochy. Hodí se k orientačnímu hledání podezřelých míst, k detekci tepelných mostů a k lokalizaci podlahového topení. Vlhkost ale neměří.

CM měření (karbidová metoda) je destruktivní metoda pro stanovení vlhkosti potěrů: vyžaduje odběr vzorku a lze ji provést přímo na stavbě. ČSN 74 4505 ji připouští jako alternativu k referenční gravimetrické metodě. Limity vlhkosti v jednotkách CM obvykle uvádějí výrobci podlahových krytin a lepidel. Proto ji před pokládkou obvykle provádí podlahář, případně zhotovitel potěru.

Elektronické měření vlhkoměrem. Levné hobby vlhkoměry ukazují jen orientační hodnotu u povrchu. Profesionální vlhkoměr, se kterým pracujeme my, stačí přiložit k povrchu a odečte vlhkost ještě několik centimetrů hluboko, ve zdivu i pod nášlapnou vrstvou podlahy. Kde je izolace v podlaze nebo ve střeše, měříme i hroty přímo v izolaci. Na řízení vysoušení to stačí a výsledky slouží i jako podklad pro pojišťovnu.

V praxi se metody kombinují. Termovize naznačí, kde hledat, a u podlahového topení ukáže trasy před vrtáním. Měření vlhkoměrem řídí vysoušení. A CM dodá doklad pro pokládku tam, kde ho vyžaduje podlahář nebo výrobce krytiny.

Často kladené otázky

Jak dlouho zaměření podlahového topení trvá?

Počítejte zhruba s hodinou, než se topení zapnuté až na místě rozehřeje a ukážou se přívody i zpátečky. Pak ještě označíme trasy a místa pro otvory.

Je termovize destruktivní?

Ne. Termokamera pouze snímá povrchovou teplotu bez jakéhokoli zásahu do konstrukcí. Není potřeba nic vrtat ani demontovat.

Kdy je nejlepší termovizi provádět?

Pro hledání tepelných mostů je ideální zima, kdy je rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou zhruba 20 °C a víc. Zaměření podlahového topení před vrtáním závisí hlavně na tom, jestli jde topení na místě rozehřát.

Může termovize nahradit měření vlhkosti?

Ne. Termokamera vlhkost neměří, ukazuje jen teplotu povrchu. My vlhkost zjišťujeme profesionálním vlhkoměrem. Vlhkost potěru před pokládkou ověřuje CM metodou většinou podlahář, jindy ten, kdo potěr zhotovil.

Uhradí termovizní měření pojišťovna?

Samostatné termovizní měření nenabízíme, termokameru používáme jen při přípravě vrtání v rámci vysoušení. Náklady na vysoušení po havárii vody pojišťovna zpravidla hradí až po uznání pojistné události, a to v rozsahu, který dovolí vaše smlouva a posoudí likvidátor.

Shrnutí: kdy se termovize vyplatí

Termovizní měření má smysl především v těchto případech:

Před vrtáním do podlahy s podlahovým topením
Po havárii vody nebo zatečení jako orientační vodítko, kde hledat; vlhkost pak musí změřit vlhkoměr
Při podezření na tepelné mosty a problémy se zateplením
Při hledání příčin rosení a kondenzace

V kombinaci s dalšími diagnostickými metodami poskytuje termovize ucelený obraz o stavu nemovitosti. A hlavně, umožňuje cílené řešení problémů místo nákladného pokusu a omylu.

Více k tématu: Měření vlhkosti, podrobný přehled metod, cen a nejčastějších otázek.

Řešíte vlhkost po havárii nebo zatečení? Zavolejte nám na +420 704 477 777 nebo napište přes kontaktní formulář. Probereme s vámi, jak dál. Obhlídka v Praze a Středočeském kraji je zdarma, dopravu (20 Kč za ujetý kilometr) účtujeme jen s objednanou zakázkou.