Plíseň v bytě: Jak ji poznat a kdy volat odborníka

Plíseň v bytě: Jak ji poznat a kdy volat odborníka

Tmavé skvrny na zdi, zatuchlý zápach, který nezmizí ani po větrání. Plíseň v bytě je nepříjemná, ale důležité je pochopit jednu věc: plíseň není problém. Je to příznak. Skutečný problém je vlhkost, která plísním umožňuje růst.

Dokud neodstraníte příčinu, plíseň se bude vracet. Bez ohledu na to, kolikrát ji vyčistíte nebo přetřete.

Proč plíseň vzniká

Plísně jsou mikroskopické houby, které se šíří pomocí spor. Ty jsou všude kolem nás a za normálních okolností nevadí. Problém nastává, když najdou ideální podmínky:

  • Relativní vlhkost vzduchu nad 60 až 70 %
  • Teplota 15 až 30 °C
  • Organický materiál: tapeta, omítka, prach na zdi

Proto se plísně nejčastěji objeví v rozích místností, kolem oken, za skříněmi přistavenými ke zdi nebo v koupelnách. Všechna tato místa mají společné jedno: jsou chladnější než okolí a kondenzuje se na nich vlhkost.

Odkud se vlhkost bere

Nejčastější příčinou je kondenzace. Čtyřčlenná rodina vyprodukuje běžným provozem až 10 až 15 litrů vodní páry denně: vařením, sprchováním, sušením prádla, i dýcháním. V domech s plastovými okny a dobrou izolací nemá tato vlhkost kam uniknout. Bez správného větrání rychle narůstá.

Zvláštní kategorií jsou tepelné mosty, místa v konstrukci, kde uniká více tepla a povrch je výrazně chladnější. Rohy místností, ostění oken, napojení balkonu na fasádu. Právě tady plíseň vznikne jako první.

Další příčiny: zatečení střechou, havárie vody, vzlínající vlhkost ze základů, stavební vlhkost v novostavbách. Každá z nich vyžaduje jiný přístup a ne vždy si poradíte sami. Více o příčinách a měření vlhkosti najdete v článku Vlhkost v bytě: příčiny, měření a účinná řešení.

Jak poznat problém s vlhkostí

Plíseň na zdi je až pozdní stadium. Existují varovné signály, které se objeví dříve.

Viditelné příznaky

  • Tmavé skvrny na zdech, stropech, v rozích, černé, zelené, šedé
  • Rosení oken: občasné po vaření je normální, pravidelné ráno už ne
  • Odlupující se barva nebo bublající omítka
  • Deformace dřevěných prvků: parkety, dveřní obložky

Méně zřejmé signály

  • Zatuchlý zápach, který nezmizí ani po vyvětrání
  • Rezavění kovových předmětů v bytě
  • Zhoršující se zdravotní problémy: alergie, kašel, rýma, astma, které se zlepší mimo byt

Plísně totiž nejsou jen estetický problém. Spory ve vzduchu způsobují alergické reakce, podráždění dýchacích cest a u citlivějších lidí astmatické záchvaty. Zvláště ohrožené jsou děti, senioři a lidé s oslabenou imunitou.

Jak vlhkost změřit

Digitální vlhkoměr (hygrometr) koupíte za pár stovek. Ideální relativní vlhkost v bytě je 40 až 50 % při teplotě 20 až 21 °C. Nad 60 % už vytváříte podmínky pro plísně.

Domácí vlhkoměr ale změří jen vzduch. Pro vlhkost ve zdivu nebo podlaze jsou potřeba specializované přístroje a profesionální měření vlhkosti, které určí skutečný stav konstrukce. U podlahových potěrů se používá CM měření karbidovou metodou, u zdiva odporové měření hloubkovými elektrodami.

Kdy si poradíte sami

Ne každý problém s plísní vyžaduje odborníka.

Zvládnete sami, pokud:

  • Příčinou je nedostatečné větrání a jste schopni změnit návyky
  • Plíseň je lokální (do 0,5 m2) a objevila se poprvé
  • Vlhkost vznikla jednorázovou událostí (např. sušení prádla) a po změně se situace zlepší

Jak na to:

  • Větrejte správně, šokové větrání 5 až 10 minut, 3 až 4krát denně
  • Po sprchování a vaření vždy důkladně vyvětrejte
  • Plíseň navlhčete (aby se spory nerozlétly), aplikujte fungicidní přípravek, pracujte v rukavicích
  • Nábytek odtáhněte od obvodových stěn, mezera alespoň 5 až 10 cm

Co nedělejte: Nezakrývejte plíseň nátěrem ani tapetou. Pod povrchem roste dál.

Kdy volat odborníka

Jsou situace, kdy větrání a čištění nestačí.

  • Plíseň pokrývá víc než 0,5 až 1 m2 nebo je na více místech současně
  • Vrací se i po důkladném odstranění a změně návyků
  • Povrch zdi je suchý, ale plíseň roste, vlhkost je uvnitř konstrukce
  • Proběhla havárie vody nebo zatečení, voda v izolaci sama nevyschne, může tam zůstat roky
  • Členové domácnosti mají zdravotní problémy související s plísní

V těchto případech je potřeba nejdřív zjistit skutečný stav vlhkosti v konstrukcích a pak rozhodnout o dalším postupu.

Proč domácí odvlhčovač nestačí

Odvlhčovač vysušuje vzduch v místnosti. Ale vlhkost uvnitř zdiva, podlahy nebo izolace neodstraní. Pokud je zdroj vlhkosti ve stavební konstrukci, odvlhčovač bude donekonečna odebírat vlhkost, která se z konstrukce odpařuje, a nikdy se nedostane k podstatě problému.

Správné pořadí řešení

  1. Odstranit zdroj vlhkosti (oprava havárie, utěsnění střechy)
  2. Vysušit konstrukci do normálních hodnot
  3. Sanovat plísně (v suchém prostředí už nemají podmínky pro růst)
  4. Prevence: správné návyky

Pokud tento postup otočíte a sanujete plísně bez vysušení, je to vyhazování peněz. Plísně se vrátí.

Pojištění a vysoušení

Pokud vlhkost vznikla v důsledku pojistné události (havárie vody, zatečení, povodeň), můžete náklady na vysoušení uplatnit u pojišťovny. Víc o tom, jak postupovat a jaké dokumenty připravit, najdete v článku Vysoušení z pojištění.

Další články

Diagnostika

Rosný bod: Proč se rosí okna a odkud je plíseň

Rosný bod je teplota, při které vzduch začne kondenzovat. Vysvětlujeme, proč se rosí okna, kde vzniká plíseň a jak tomu předejít.

Diagnostika

Odvlhčovač vs. profesionální vysoušení: Co kdy funguje

Koupili jste odvlhčovač, ale vlhkost neklesá? Porovnání domácího odvlhčovače a profesionálního vysoušení. Kdy stačí svépomoc a kdy volat odborníky.

Diagnostika

Kondenzační vs. adsorpční odvlhčovače: Kdy který použít

Kondenzační nebo adsorpční odvlhčovač? Záleží na teplotě a prostoru. Srovnání principů, výkonů a typických situací pro správnou volbu.

+420 704 477 777